Stručná kostra historického vývoje češtiny.

Životnost - stručně, jasně, přehledně... třeba využijete.

S duálem občas zápasí každý z nás. Tento přehled by vám mohl pomoci rozlišit, kdy jaký tvar použít.

Homonymie a polysémie, souzvučnost a mnohoznačnost... Vždy mají více významů, záleží však na tom, zda spolu jednotlivé významy souvisejí a jaký mají původ. Mrkněte na náš materiál, který by vám mohl pomoci.

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vzalo písmeno Ů, které v češtině používáme společně s Ú? Jestli ne, pomůže vám tato malá grafika...

Onomastika je věda, která se zabývá vlastními jmény... třeba názvy měst. Poznali byste, která města jsou skryta za obrázky?

Jak je to s tím VÝRem, co ho stáhl pod hladinu vodní nebo vzdušný VÍR? Klasické jazykového hříčky, které patří k tzv. češtinářským špekům. Jak je ale vyřešit? Mrkněte...

V češtině můžeme velmi snadno vytvářet slova, která neobsahují samohlásky. Úlohu samohlásek totiž zvládnou tvz. slabikotvorné hlásky (nejčastěji R a L). Díky nim pak můžeme tvořit docela dlouhá slova, ve kterých jsou pouze souhlásky. Příkladem je slovo SCVRNKLS (zkrácenina ze scvrnklul jsi), které obsahuje 8 souhlásek a žádnou samohlásku. Jak dlouhé slovo bez samohlásek dokážete vytvořit VY?

K oblíbeným slovním hříčkám patří palindromy, tedy věty či slova, která se čtou stejně zleva i zprava a mají vždy stejný význam.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak vzniklo slovo Morava? Existuje hned několik verzí vzniku tohoto slova. Které dáte přednost vy?

Co je to vlastně metonymie? Jak ji poznat? A jak ji vytvořit?

U zkoušek se nám často nevybavují příklady vedlejších vět doplňkových, takže pro vás máme jednoduchý návod, jak z vedlejší věty předmětné vytvořit vedlejší větu doplňkovou...